Termíny

10.2.2017 09:00 - 30.3.2017 23:59 - Registrace - Zájmové kurzy Posilování

31.3.2017 16:00 - 1.4.2017 16:00 - VOLEJBALOVÝ MARATÓN - 24 hodin volejbalu

Hledat
Pokročilé hledání




Dobronice a okolí

Související stránky

Dobronice u Bechyně

Pro svá nádherná zákoutí, ukázky původní lidové architektury, zříceninu středověkého hradu, či příjemné prostředí kolem řeky Lužnice jsou Dobronice u Bechyně turisty vyhledávanou lokalitou.

Dávné osídlení


O dávném osídlení již v době bronzové svědčí rozsáhlé pohřebiště, asi 45 mohyl, v lesích na levém břehu řeky Lužnice. Nalezené památky jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.

Z doby římské zas pochází objev před místním kostelíkem: Byl zde nalezen zlatý římský peníz z dob císaře Tibéria. Zřejmě tudy, podél řeky Lužnice, vedla římská obchodní cesta z Lince do Čech.

Kostelík


Nejvýše položenou budovou ve vsi s nadmořskou výškou 429 m je gotický kostel Panny Marie datovaný od roku 1350. Ve 14. století byl kostelem farním, poté v bouřích husitských osiřel, a teprve od roku 1667 zde konali bohoslužby Jezuité. Kostel byl opravován v souvislosti s opravou hradu v 16. a 17. století.

Kostel je jednolodní, presbytář je s kolíbkovou klenbou. Římskokatolický svatostánek je zasvěcen Panně Marii a dodnes poutá pozornost právě sochou Panny Marie z konce 17. století a také jedněmi z nejstarších varhan na jihu Čech. Měchy se nešlapou, ale tahají se řemeny.

Zřícenina hradu


V letní turistické sezóně se zde konají zajímavé akce – prohlídky hradu a mohutné věže, dále pak doprovodné akce jako je staročeský jarmark, šermířská klání nebo večerní ohnivé show.

Řeka Lužnice

Řeka Lužnice po proudu od Tábora do Bechyně protéká překrásnou krajinou skal a lesů, mnoha údolími s romantikou středověku, zeleným stromovím a loukami po obou stranách. Nabízí překrásnou podívanou kanoistům i pěší turistice podél řeky.

nahoru

Bechyně u Tábora

Jihočeské město Bechyně leží v malebné lesnaté krajině na soutoku řeky Lužnice a říčky Smutné, cca 20 km od Tábora. Bechyně byla založena Janem Lucemburským kolem roku 1323, nejvýznamnější majitelé Bechyně byli Šternberkové, na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele. Nyní má asi 6 000 obyvatel a je proslulá zejména lázeňstvím a výrobou keramiky.

 Zámek

Zámek se vypíná se na úzké ostrožně, chráněné ze tří stran hlubokými zářezy Lužnice a říčky Smutné. V místě pravěkého a raně středověkého hradiště nechává majitel Přemysl Otakar II. po roce 1268 vybudovat kamenný hrad, o jehož vzhledu nemáme přesnější představu. Koncem 15. století byl hrad rodem Šternberků pozdně goticky přestavěn, jeho současný vzhled je však především výsledkem stavebních úprav a rozšíření za Petra Voka z Rožmberka.

  Bechyňský most zvaný Bechyňská duha

Postaven podle projektu Eduarda Viktora, dokončen k 10. výročí republiky 28.10.1928. Nejvyšší železobetonový oblouk v tehdejší ČSR, výška nad hladinou řeky 50 m, rozpětí oblouku 90m a délka 203,38 m. Most je určen pro silniční i železniční dopravu.

Klášter s kostelem Nanebevzetí panny Marie

Původní klášter patrně z konce 13. století zanikl během husitského dobývání Bechyně roku 1422, na konci 15. století v duchu pozdní gotiky znovu vystavěn. Obsahuje největší soubor sklípkových kleneb u nás. Dnes je opět majetkem františkánského řádu. Součástí areálu je i klášterní zahrada s možností příjemného posezení a krásným výhledem na údolí Lužnice rámované obloukem bechyňského mostu.

Kostel sv. Matěje

Původní stavba snad ze 13. století několikrát přestavována, nejvýznamněji počátkem 17. století, kdy byla přistavěna i věž, jedna z dominant města s krásným rozhledem po okolí. V baroku kostelu upraven štítem nad presbytářem.

Historická železnice Bechyně - Tábor

Postavena jako první elektrifikovaná dráha na území Rakouska Uherska, dokončena roku 1903. Trať, která původně končila před Bechyní v místě starého nádraží, byla po dostavbě mostu v roce 1928 protažena až do města.

nahoru

Tábor

Město Tábor není třeba zvláště představovat. Tábor je jihočeské město se slavnou historií a množstvím architektonických památek i přírodních krás. Je neodmyslitelně spojeno s husitským hnutím a jeho velkými osobnostmi – zejména Janem Žižkou z Trocnova, spoluzakladatelem husitského Tábora.

 Husitské muzeum


Expozice Husitského muzea, nazvaná Husité, je umístěna v působivých prostorách pozdně gotické budovy táborské radnice. V přízemí se nachází vstup do sítě podzemních chodeb, které představují zvlášť vyhledávanou táborskou raritu. Část podzemních prostor, vinoucích se pod Žižkovým náměstím v délce 800 m, je přístupna veřejnosti. Prostorné sály radnice, zejména gotický palác - nejvýstavnější veřejný interiér v Táboře - dnes slouží k pořádání významných kulturních akcí a výstav.

Bechyňská brána a věž Kotnov


Dominantu nejstarší dochované architektonické památky v Táboře představuje z daleka viditelná věž Kotnov, nazývaná podle bájného zakladatele hradu. O původ a stáří hradu se vědci dodnes přou. Nejstarší písemná zmínka spadá do roku 1370, ale je skoro jisté, že k založení hradu došlo již někdy ve druhé polovině 13. století, za vlády českého krále Přemysla Otakara II.

  Klášterní kostel Narození Panny Marie


Na bývalém Klášterním náměstí (dnes nám. Mikuláše z Husi) vznikla stavba, která, jak je v Táboře zvykem, opět představuje významného svědka bohaté minulosti města. Po porážce vzpoury českých protestantských stavů na Bílé hoře (roku 1621) museli i táborští měšťané přestoupit ke katolictví. Do Tábora byli k šíření nové víry pozváni mniši řádu bosých augustiniánů. Na místě řady zpustlých a válkou poničených domů začala pod vedením architekta Antonia de Alfieriho, Itala usedlého v Praze, vyrůstat raně barokní stavba nového kláštera. Základní kámen byl položen v roce 1642 a roku 1666 se budovu podařilo dokončit. Chloubou areálu se stal klášterní kostel zasvěcený Panně Marii. Bohatě členěné průčelí ve stylu klasického baroka je osazeno sochami sv. Augustina, patrona řádu, a jeho matky, sv. Moniky.

 Pražská ulice


Pražská ulice – pěší zóna je přehlídkou bohatě zdobených renesančních měšťanských domů.

Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor 

Na místě dnešního děkanského chrámu stával do poloviny 15. století dřevěný kostel, jenž připomínal dobovým zahraničním návštěvníkům spíš stodolu. Ke stavbě nové důstojnější svatyně se přistoupilo někdy koncem 15. století. Táborští povolali kamenického mistra Staňka z Menšího města Pražského, aby vypracoval projekt a řídil výstavbu chrámu. Kolem roku 1512 dokončil interiér kostela v podobě síňového trojlodí se síťovou klenbou, nesenou osmibokými sloupy. Presbytář zaklenuje vzácná sklípková klenba. Budova chrámu tedy vznikala společně s radnicí v pozdně gotickém stylu. Díky pozdějším stavebním úpravám však nese stopy dalších historických slohů. Plášť chrámové stavby doplnily z vnější strany renesanční štíty.

 Měšťanské domy


Stávající měšťanské domy dostaly svou podobu převážně až po velkých požárech v letech 1532 a 1559. Jejich jádra i exteriéry jsou u mnohých pozdně gotické, především však renesanční. V malé míře je zastoupeno baroko, rokoko či empír. Charakteristická je bohatá výzdoba domů freskami, sgrafity a zdobenými štíty. Z domů obklopujících Žižkovo náměstí jmenujme např. Škochův, Lichvicovský a Ctiborův dům a domy čp. 17, 18 a 19. Krásně zdobené domy freskami či sgrafiti, jako je Stárkův dům, můžeme vidět v Pražské ulici.

Botanická zahrada


Zajímavé místo k odpočinku i k poučení nabízí také botanická zahrada Střední zemědělské školy, která tvoří oázu klidu nedaleko nejrušnější části města. Ve sklenících a na záhonech zahrady se pěstuje přes 4 000 rostlin. Zahrada vznikla v roce 1866 a je druhou nejstarší v České republice. V letech 1900-1918 držela SZeŠ statut vysoké školy a akademický rozsah sbírek botanické zahradě zůstal.

nahoru

Lužnice

Řeka Lužnice


Řeka Lužnice představuje bezmála synonymum Táborska. Jméno řeky, které se poprvé objevilo v pramenech roku 1179, se vyvinulo ze staročeského názvu pro "lužní řeku, vodu protékající luhy". Lužnice pramení v Rakousku na úbočí Reichelbergu v nadmořské výšce 980 m. Na našem území měří její tok 153 km a má spád 117 m.

Délka toku (sjízdné) v km: 146 rn

Obtížnost:
Úsek | Říční km | Obtížnost
Horní a střední: Nová Ves - Tábor | 146.2 - 38.6 km | ZWC
Dolní: Tábor - Dobronice | 38.6 - 21.9 km | WW
Dolní:- Dobrotice - ústí do Vltavy | 21.9 - 0.0 km | ZWB

Podmínky:
Pod Majdalenou se řeka rozděluje na Novou a Starou. Stará je meandrující, zarostlá a těžko průjezdná s problematickým dostatkem vody a Novou s umělým 13 km dlouhým tokem, který má dostatek vody. Celý tok až k Veselí je součástí CHKO s omezeným tábořením. Je to velmi klidná řeka, vhodná pro začátečníky a komáry.

Sjízdná na čem, kdy, pro koho:
Úsek | Kdy | Vodočet | Aktuálně (CHMU ze dne 17.5.2005 v 7h)
Horní | celoročně po Nové řece | Pilař: 120 cm | 163cm (3,93 m3/s)
Střední | většinou celoročně | Klenovice: 25 cm | 66cm (14,6 m3/s)
Dolní | celoročně | Bechyně: 100 cm | 29cm (16,6 m3/s)

Charakter řeky:
Úsek | šířka, typ koryta | okolí | typ lodě | doporučeno pro | rychlost plavby
horní a střední | 8-10 m | louky | otevřené | začátečníky | 5 - 7 dní
dolní | 10-15 m | hluboká údolí, lesy | otevřené | začátečníky | 5 - 7 dní

Nejhezčí úsek:
Stará řeka (k rybníku Rožumberk) - je to rezervace se zákazem výstupu, ale velmi zablokovaná stromy, a pak úsek od Tábora k ústí.

Obvyklý začátek a konec:
Nová Ves 146.9, Dvory 136.7, Suchdol 125.1, Majdalena 113.5, Veselí 75, Planá 48.1, Koloděje 4.2

nahoru